Někdo má sourozence, někdo má psa, někdo má rybičky. Mína má Zvíře.
Co o něm říct, když je každý den jiné? Snad jen, že bývá občas mrzuté. Nebo růžové. Nebo veršuje. Někdy je zlomyslné. Jindy se tulí. Nebo má drápy. Bývají s ním starosti. Pokaždé je to ale nejlepší kamarád. A aby bylo jasno – není vidět.
Noemi Cupalová společně s ilustrátorkou Marií Urbánkovou, vyzbrojenou nůžkami a barevnými papíry, stvořily nerozlučnou dvojici, která je dvojicí jen v hlavě malé Míny. Není proto divu, že nikdo nechápe, proč si Mína nechce sednout na zubařské křeslo (zasedla by přece Zvíře!) ani proč nečekaně padá ve škole ze židle. Se Zvířetem je kříž. Ale bez něj? Bez něj je smutno, až k pláči.