Příběh Jany Šrámkové o panáčkovi, který byl nejdřív fazolkou u maminky v břiše, pak rybičkou, houskou i žampionem a nakonec zvídavým panáčkem. Když povyrostl, běhal sám po venku a maminka na něj láskyplně volala z okna. V zimě aby si zapnul bundu, v létě aby se napil. A nakonec panáček vyrostl v pána. Že je to smutný konec? Tak tomu porozumějí snad jen maminky, jejichž dojaté slzy možná ještě více rozpijí vodovkové ilustrace Anny Mastníkové.