Franz Kafka zemřel v roce 1924, když mu ještě nebylo ani jednačtyřicet let. Za svůj život vydal pouze sedm drobných knih, ale zanechal po sobě tři nedokončené romány a množství povídek, úvah a osobních spisů, které byly vydány až po jeho smrti. Zejména díky svým románům, vedle povídek jako Soud a Proměna, se stal jedním z nejčtenějších, nejvýznamnějších a nejvlivnějších spisovatelů dvacátého století.
Jeho díla prokazují mimořádnou schopnost promlouvat k měnícím se zájmům pozdějších generací. Tato sbírka esejů, ilustrovaná rukopisy, archivními materiály, pohlednicemi a rodinnými fotografiemi, Kafku nejen zasazuje do kontextu jeho života a doby, ale také ukazuje, jak jeho vlastní zážitky živily jeho představivost. Literární cestování po západní Evropě mu umožnilo, jak ukazují jeho zápisky, procvičit se v popisném psaní.
Imaginativní cestování prostřednictvím četby posílilo jeho fascinaci vzdálenými prostory a umožnilo mu uvědomit si evropský kolonialismus. Známá prostředí se v jeho fikci stávají cizími a matoucími. Když psal o zvířatech, snažil se imaginativně proniknout do jejich nelidského způsobu bytí.
Tato kniha je oslavou nejen Kafkových úspěchů a tvořivosti, ale také toho, jak - i 100 let po své smrti - Kafka stále inspiruje novou literární, divadelní a filmovou tvorbu po celém světě.
Anglické vydání